Růst
Je to magnetická přitažlivost, je to tiché volání, a každý ho po staletí slyšel, kdo se obrátil na duchovní cestu.
Jedinou reakcí je, touha naladit se na pravdu o tom, kdo doopravdy jsem. V sanskrtu pro tuto přitažlivost existuje termín Swarupa, jež v překladu znamená "Vaše pravá přirozenost"
A jediný letmý pohled na pravé já stačí, aby nás nasměroval ke skutečné realitě maskované každodenním životem a cesta světla se tak otevřela.
Občas jdeme a užíváme si vše, jež objevujeme, občas máme pocit, že si chceme sednout a jen vyhlížet a užívat si výhled. Časem v nás vzroste touha vědět, kdo skutečně jsme - v ten moment nás už nic nezastaví. Na duchovní cestě čeká mnoho zážitků, ale tím nejdůležitějším je ten první, zjištění, že naše pravé já existuje. Duchovní růst může jít rychle i pomalu, a také s mnoha pocity. Čím blíže jme k poznání, můžeme být unaveni, mít pocit, že poslední kus cesty se již sotva plazíme. Pro každého je tato očistná část tak rychlá, jak jen je možná, pro každého podle momentálních sil.
"Nikdo z nás neví, jak silný doopravdy je, dokud být silný není jediná volba, kterou momentálně má"
S jarem vnímáme růst a vývoj všude kolem v projeveném světě, což obecně ovlivňuje naše tělo i mysl a přináší pocit obnovy do všech úrovní života. Je to nejlepší doba, kdy podpořit svoji duševní pohodu, protože zatímco duchovní růst se děje duchovně, o fyzický a duševní růst je nutné pečovat. Podpořit to můžeme i jednoduchými věcmi
Vše co potřebujeme pro svůj růst:
Růst si žádá prostor - udělejme si čas na vyklízení nepořádku, nejen z našeho šatníku, ale uvolněme místo upuštěním od starých emocí a zvyků, které víme, že nám již neslouží.
❊
Růst potřebuje výživu - dopřejme si zdravé jídlo a zaměřme se na svůj jídelníček, a také životosprávu.
❊
Růst potřebuje vzduch - dopřejme si více procházek do přírody a vědomého bytí s ní.
❊
Růst vyžaduje dobrou půdu - pečujme o svoji radost, každý den udělejme něco milého pro sebe, co nám přinese radost a pocit štěstí.
❊
Rosteme vzhůru - stýkejme se více s lidmi, kteří nás povznášejí, ne naopak.
❊
Růst je přirozený - nespěchejme na sebe a buďme k sobě jemní. Růst zná svou vlastní rychlost.
Přesto, že růst zná svou vlastní rychlost, žádný duchovní růst, se neobejde bez počátečního úsilí.
"Neúsilné a nezáměrné uvědomování je naší pravou přirozeností.
Ale tohoto stavu nelze dosáhnout bez úsilí, úsilí úmyslné meditace. Všechny
latentní sklony, staré celé věky, obracejí mysl ven. Všech takových myšlenek se
máme vzdát a obrátit mysl dovnitř, což je pro většinu lidí bez úsilí nemožné. A
i ti, pro něž je to možné, museli vyvinout potřebné úsilí v předchozím životě.
Neúsilného a nezáměrného uvědomování se tedy dosahuje jen po záměrné meditaci" - Šrí Ramana Maharši
Duchovní praxe těsně souvisí s tématem meditace a s tím také téma úsilí. Duchovní praxe je tedy cestou úsilí a snažení, vytrvalého a jemného. Nutno si však pamatovat, že má své nepřekročitelné meze. Úsilí i snaha připravují mysl k tomu, aby umožnila příchod duchovní zkušenosti, ne aby ji měla v moci. Doménou duchovní zkušenosti je potom doména svébytná: mysl umlká, snaha téměř, nebo úplně odpadá a mizí a vše, co se pak děje dále, děje se naprosto spontánně, nezáměrně: mysl je pasivní, podrobujíc se tomuto niternému dění. Tento stav tedy znamená konec veškerého snažení, a tedy i snahy dosáhnout jakkoli "vyššího či nejvyššího stupně". Není to něco, čeho by se dalo dosáhnout přáním, nebo vlastním úsilím.
Vše, co je potřeba učinit, je nalézt zdroj a zůstat v něm. Naše úsilí nemůže jít dále. To, co je za myslí, se pak už postará samo o sebe. Tam jsme bezmocní. Tam žádné úsilí nedosáhne.
Jinými slovy dalo by se říci, cílem je jen začátek:
"Objevit svoji přirozenost, své pravé já, nadčasové, mimo tělesné myšlenky a projevy. Mimo tělo a mysl. Přijmout skutečnost, že jsme nekonečným požehnáním, v němž se světy a vesmíry vznášejí jako bubliny"
Ačkoli k určitému růstu dochází automaticky, zároveň se všichni moudří, starověcí i mudrcové novodobí shodují, že duchovní růst vyžaduje závazek. Maharishi Mahesh Yogi říkával: "Zalévejte kořen, abyste si užili ovoce" říkával, že duchovní praktiky probudí semena, která spí v našem vědomí, a pravidelnost jejich praxe je jako hnojivo k jejich růstu. I když tato cesta může někdy připadat osamělá, protože opouštíme od energií, které již nejsou v souladu s našim cílem, postupně upustíme od všech starých příběhů z minulosti a dovolíme psát ty nové srdcem svého Duchovního já, které se rozvine a je naší nejkrásnější formou.
Jak podpořit toto autentické já, nepodmíněnou část nás bez příběhů a nálepek:
Růst potřebuje podporu, proto je vhodné najít si pomoc učitele. Ne vždy musí učit slovem, moudrý učitel vás podpoří mlčením a milostí, jež k vám skrze ticho přichází.
✴︎
Růst má rád rutinu, a proto najděte si takovou duchovní praktiku, u které víte, že ji dodržíte pravidelně. Uvidíte, že bude tak pro vás růst i fungovat.
✴︎
Růst je odvážný. Věřte svému učiteli, vybrali jste si jeho odvahu a víru. Věřte sami sobě.
✴︎
Růst je přirozenost, proto se věnujte i aktivitám, které vás činí radostnými, naplňují vás a vyživují
✴︎
Růst je pokorný, proto žijte vědomě a mějte srdce otevřené
✴︎
Růst je vědomí, naslouchejte signálům svého těla a následujte jeho potřeby
✴︎
Růst je vaše pravda, pěstujte a dělejte si čas pro sebereflexi
✴︎
Duchovní růst hledejte ve všech aspektech svého života. Nečekejte, že se to děje v meditaci nebo cvičení jógy. Často největšího růstu a pokroku dosáhneme uprostřed konfliktu, nebo když máme strach. Všímejte si uprostřed starých návyků, že vždy máme na výběr dělat věci i jinak. Dovolte egu, aby vás podpořilo, když je v životě potřeba, ale všímejte si, když ne, uvolněte se! Duchovní růst vyžaduje uvědomění a flexibilitu.
✴︎
Žijte vznešeně
S láskou
MM